1.třída znamená pro každé dítě důležitou změnu v jeho životě. V naší škole se proto snažíme, aby seznámení dítěte se školou patřilo k jeho nejpříjemnějším vzpomínkám. Každého budoucího prvňáčka se snažíme připravovat na školu ještě před jeho samotným vstupem do ní. Za tímto účelem jednak úzce spolupracujeme s MŠ v Hrdějovicích (pořádáme vzájemné návštěvy) a tradicí se u nás stala i akce „Zápis nanečisto", při které děti s rodiči navštíví školu ještě před zápisem do 1. třídy a formou her s žáky školy se seznámí s novým prostředím.

Každoročně prvňáčky u školního stromu přivítá paní ředitelka a předá jim upomínku na jejich první školní den.

Genetická metoda

V naší škole vyučujeme čtení v první třídě  genetickou metodou. Je to metoda, jejímž autorem je básník a řídící učitel Josef Kožíšek, který v roce 1913 napsal dvě čítanky STUDÁNKY a POUPATA. Genetickou metodou se učily děti do padesátých let dvacátého století, kdy byla nahrazena metodou analyticko-syntetickou, kde je základním prvkem při výuce čtení slabika.

Kožíškova metoda čtení je založena na principu jedné obtížnosti. Žáci se naučí jen velká tiskací písmena a na nich zvládnou techniku čtení. Čtou po písmenkách a zároveň slova zapisují ve velkých tiskacích písmenech. Děti si písmena říkají nahlas a slova dolušťují. Zdokonalováním techniky čtením hlasité dolušťování vymizí.

V počátcích výuky klademe velký důraz na procvičování sluchové analýzy a syntézy slov. Úzké propojení mezi čtením a psaním je velkým přínosem. Děti se hned v prvních týdnech školního roku naučí velká tiskací písmena a bez problémů si je i zapisují-k zápisu jim stačí jen krátké přímky a kruhové oblouky. Se zájmem čtou nápisy, hesla, reklamy a brzy luští i křížovky. Tímto genetická metoda navazuje na přirozený vývoj dítěte, které se již v předškolním věku naučí písmena a samo se chce učit číst. Takových dětí se v každé třídě najde hned několik. Dolušťování a dočítání písmen je pro ně spíše příjemnou hrou než učením.

Se slabikou se žáci seznamují až pří dělení slov, kdy je technika čtení již zvládnuta. Popisovaná metoda čtení klade velký důraz na porozumění textu a má na prvňáčky pozitivní vliv-na čtení se těší, jsou zvídaví, chtějí znát nová písmenka a luštit nová slova. Obsah dalšího nového textu je pro děti velkou motivací.

Se způsobem výuky jsou spokojeni i rodiče, které hned na začátku školního roku seznámíme se zásadami výuky čtení genetickou metodou. Brzy se sami přesvědčí, že výuka probíhá klidně, že děti nestresuje, maximálně respektuje individualitu každého dítěte a neklade velké nároky na domácí přípravu.

V momentě, kdy končí nácvik techniky čtení-konec listopadu-si žáci začínají osvojovat malá tiskací písmena a končí specifikum této metody. Od prosince nastává období, kdy se nacvičuje plynulost čtení, čtení předložek, intonace vět atd. Kromě textů v čítance čteme dětské knížky.

Pracujeme s čítankou s názvem UČÍME SE ČÍST, kterou podle Kožíškovy metody napsala Jarmila Wágnerová. Čítanka je zpracována podle osnov vzdělávacího programu Základní škola. Budeme ji moci však bez problémů používat i pří výuce podle vlastního školního vzdělávacího programu. Obsahuje krácené texty známých pohádek, které vtipnými ilustracemi doplnil Miloš Noll.

Podle našich zkušeností je výuka čtení genetickou metodou pro děti příjemná a zábavná.

Nová matematika v 1. ročníku

Od školního roku 2010 – 2011 se naši žáci učí matematiku metodou profesora Hejného.  Žáci používají pracovní sešity nakladatelství FRAUS. Čím se tyto učebnice liší od ostatních? Co přinášejí nového?

• K jednotlivým poznatkům se žák dopracovává z mnoha různých stran.
• Již od 1. ročníku se žák setkává se situacemi, na jejichž základě v budoucnu vyvodí tak zásadní pojmy, jako jsou zlomek, záporné číslo, obsah obrazce atd.
• Výuka je rozvržena přiměřeně, s ohledem na každého žáka tak, že nedochází u žáků ke strachu z nezvládnutí náročných úloh.

Někteří učitelé namítají, že učebnice nabízí málo možností k nacvičení rutinní počtářské dovednosti. Pokud se podrobněji podíváme na úlohy, které jsou žákům předkládány, najdeme v nich velké množství příležitostí k takovému procvičování. Rozdíl spočívá pouze v tom, že je forma zápisu těchto úloh dosti odlišná od tradičních „ sloupečků". Právě tato zvláštní forma žáky nejen rozvíjí, ale také inspiruje a umožňuje jim, aby poznali základní spojitosti v různých situacích.

V pracovních sešitech žáci najdou další matematické pomůcky, např. vylamovací číslice, kolečka, čtverce, trojúhelníky v šesti různých barvách, mince, dále dva sčítací čtverce, čtvercovou síť. Ve třídě při vyučování používají krokovací pás či sadu barevných krychlí. Z krychlí stavějí podle předlohy různé stavby, čímž si rozvíjejí prostorovou představivost.

Domnívám se, že „nová matematika" je právě tou správnou cestou k zefektivnění vyučování.

Mgr. Anna Kodadová, vyučující 1. ročníku